John Ronald Reuel Tolkien se narodil v jižní Africe v Bloemfonteinu 3.ledna 1892, jeho otec Arthur Reuel Tolkien tam totiž pracoval jako bankovní úředník. Jeho matka se jmenovala Mabel Suffieldová a oba pocházeli z Birminghamu v Anglii. Tolkienův otec zemřel roku 1895, právě když byli Ronald, jeho bratr Hylary a jejich matka na návštěvě u příbuzných v Anglii. Po této smutné události se John se svým bratrem a matkou nastěhoval do vesnice Sarehole poblíž Birminghamu.
Říká se, že Sarehole byla předlohou Kraji, zemi hobitů. Pak(1900) ale začal Ronald chodit do školy Krále Edwarda, a tak bylo nutné, aby se rodina přestěhovala blíže ke spoji do města. Po odchodu ze Sarehole žila rodina krátce na 214 Alcester Road, blízko vesnice Moseley. Tolkien vyrůstal mezi rozdíly průmyslového města a zelení anglické krajiny a velmi často naříkal nad zásahem civilizace na venkově.
Ale bylo jedno místo, které civilizace minula, záhadný svět močálu Moseley. Toto zázračně uchované útočiště divoké přírody bylo ideální místo pro dětské hry Ronalda a jeho bratra. Je připomínáno v Tolkienově popisu Starého Lesa(Old Forest), posledního z pravěkých divokých lesů, kde žil Tom Bombadil se svojí ženou Zlatěnkou.
Z Moseley se vrátili do Kings Heath a pak žili na 86 Westfield Road. Ale brzo se opět stěhovali do domu na Oliver Road. Aby ušetřili peníze, Mabel přeložila své dva chlapce na blízkou školu St. Philip´s Grammar School. Přesto Ronald, když získal stipendium, následující rok znovu začal studovat na King Edward´s School. Během pobytu na Oliver Road byla Tolkienova matka diagnostikována jako diabetička, a v roce 1904, když mu bylo pouhých 12 let, zemřela. Ronald a Hilary byli posláni k tetě Beatrice Suffieldové, kde bydleli čtyři roky.
V roce 1911 získal R. Tolkien stipendium na Exeter College v Oxfordu, na studium klasiky, kam také odešel. Po zkoušce ve druhém ročníku mu bylo doporučeno, aby přestoupil na angličtinu, protože se zajímal o jazyky. Začal studovat angličtinu ve třetím semestru v roce 1913. 1914 začala první světová válka. Ve středu 22. března 1916 se oženil s Edith Brattovou. 2.června 1916 byl povolán k Lancashirským střelcům a odplul do Francie.
Byl propuštěn poté, co strávil většinu roku 1917 v nemocnici, protože trpěl "zákopovou horečkou" - během této doby začal psát Knihu ztracených pověstí (The Book of Lost Tales).
Po válce získal práci na Oxfordském anglickém slovníku. Nejdříve se přestěhoval na 50 St. Johns Street, ale později se se svou ženou a synem přestěhoval za roh na 1 Alfred Street (nyní Pusey Street).
Roku 1920 se přestěhoval do oddělení angličtiny Leedské university. Stal se zde profesorem anglického jazyka (1924), ale rok na to se zas vrátil do Oxfordu. 1925 byl zvolen Rawlinson & Bosworthským profesorem anglosasštiny.
A tam Tolkien, C. S.(Jack) Lewis a ostatní přátelé z univerzity vytvořili skupinu "Inklings". Scházeli se pravidelně a četli si pasáže ze svých současných prací a severských mýtů. Jejich nejoblíbenějším místem setkání byla Eagle a Child Pub, známá jako Bird and Baby.
V roce 1945 byl Tolkien zvolen profesorem anglického jazyka a literatury na Mertonské universitě, kam záhy odešel.
Tolkien zanechal výuky (1959) a 1968 se se svou ženou přestěhovali do Bournemouth. Nakonec se Tolkien, když roku 1971 zemřela jeho žena Edith , odstěhoval zpět na Oxford.
28. srpna tohoto roku odjel na návštěvu do Bournemouthu. 30. srpna byl s bolestmi převezen do nemocnice, kde zjistili krvácející žaludeční vřed. 1. září došlo k zanícení. Tolkien zemřel 2. září 1973 v Bournemouth.
Tolkien žil klidným rodinným životem, měl tři syny a dceru. Často jim vyprávěl pohádkové příběhy s motivy a zvyky ze středověkých eposů a severských ság, objevovaly se zde však postavy s dnešní povahou. Jeho universitní kolegové ho přiměli k tomu, aby své vyprávění zpracoval a zapsal.
Když bylo Tolkienovi 45 let, vyšlo první vydání knížky Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky.. Měla úspěch. Ale ještě dříve, než vyšel tiskem, pracoval Tolkien na rozsáhlejším eposu - Pánu Prstenů. Práce si vyžádala plných 13 let a velké střetnutí druhé světové války nesporně morálně poznamenalo dějovou symboliku, i když Tolkien sám jakoukoliv alegorii, shodu vylučoval.
Roku 1949 dopsal Tolkien trilogie Pán Prstenů, ságu o 1300 stranách a 134-stránkovém doplňku. Obsahuje podrobné údaje o starém jazyce Středozemě, přesně vypracovanou chronologii této vybájené říše za 6462 let, přehled dynastií a rodových posloupností a množství dalšího faktografického materiálu, utříděného se zarážející vědeckou přesností.
Dílo vzbudilo obrovský zájem, hlavně mezi mladými lidmi v druhé polovině šedesátých let. Pán Prstenů zahájil období tolkienistického kultu. Nejen literární senzací se stal po dvou amerických paperbackových vydání roku 1965. Brzy bylo prodáno čtvrt miliónu kusů a úměrně se zvýšil zájem i o další kniho ze Středozemě - o Hobita.
Pán Prstenů přeložen do mnoha jazyků, Tolkienovi fanoušci se začali organizovat. Autora ale celý ten kolotoč okolo jeho díla příliš nepotěšil, již roku 1959 odešel na odpočinek do malé vesničky Headingtonu. Když zemřel, zanechal po sobě nedokončený další rozsáhlý epos Silmarillion, který vydal až jeho syn Christopher.