Tři prsteny pro krále elfů pod nebem...

Mistrovo Dílo



Vydané v ČR

Silmarillion

V Silmarillionu a v jiných knihách Tolkien stvořil patrně nejkomplexnější a nejpodrobnější umělý svět v umělé literatuře. První z "legend", z nichž se skládá Silmarillion, líčí stvoření vesmíru a zbudování známého světa, jež Tolkien nazývá Middle-earth, česky Středozem. "Středozem je náš svět", psal a dodal: "Umístil jsem (samozřejmě) děj do ryze imaginárního (ač ne úplně nemožného) starobylého období, v němž byl tvar světadílů odlišný." Tato imaginární doba je mýtickým obdobím těsně před počátkem lidských dějin a vznikem jakékoliv doložené civilizace, což znamená, že se nejedná o nějaký jiný, vymyšlený svět, ostatně tak to sám Tolkien ani nemyslel.

Silmarillion tedy začíná stvořením Středozemě a popisem toho, jak vznikli její jednotliví obyvatelé. První přišli elfové, krásné a ušlechtilé bytosti, Ilúvatarovy děti, umělci a znalci kouzel, milovníci přírody obdaření nesmrtelností - avšak elfská nesmrtelnost samozřejmě neznamená, že by nemohli zemřít věkem, pouze to, že žijí možná tak dlouho, jak trvá Arda samotná. Silmarillion vypráví především o nich.

Středozem dále obývají lidé a trpaslíci, sveřepí bojovníci a zruční řemeslníci. Nelze vynechat ani skřety, kruté bytosti, které se zrodily z trýzněných elfů, v nichž bylo zničeno vše dobré Melkorem Morgothem. Tolkienova země byla obydlena ještě mnoha jinými podivuhodnými tvory známými z pověstí, jako např. draky, obřími pavouky, vlkodlaky či mluvícími orly, a také tvory - balrogy, troly a nebo enty.

Je k nevíře, s jakou pečlivostí Tolkien tvořil svůj svět. Do nejmenšího detailu vypracoval dějiny všech národů, od stvoření po "současnost", vypracoval pro jednotlivé rody genealogické tabulky, vytvořil různé další jazyky, podrobně popsal zvyky jednotlivých ras, přidělil jim různé kalendáře a počítání času dle letopočtů. Na mnoha stranách načrtl zeměpis Středozemě a ke každé své knize přiložil mapy míst, kde se odehrává jejich děj, tak, aby na nich mohl čtenář sledovat putování hrdinů.

Není možno neobdivovat důslednost, s kterou Tolkien postupoval a na které si zakládal - všichni Rohirové mají kupříkladu vždy jen stará anglosaská jména. Tolkien byl schopen popsat i několik stran jen o původu hobitího dýmkového koření a jakmile objevil v knize sebemenší nesrovnalost, plně se jí věnoval a dlouze ji rozvíjel. Tolkienovi - lingvistovi nečinilo potíže vymýšlet stále nová a nová jména - často přitom jen oživoval zapomenutá slova starobylých jazyků. Ve svých knihách nashromáždil tak velký počet jmen různých osob a míst, že i zarytí tolkienovští fanoušci mají co dělat, aby neztratili orientaci.

Ztráta orientace však hrozí mnohem více v Silmarillionu, než v Pánu prstenů. Silmarillion v sobě totiž shrnuje velké množství legend, psaných archaickým slohem a často i ve verších, které není vždy lehké číst a náležitě se v nich orientovat. Mají totiž připomínat skutečné, již existující mytologické cykly. Tolkien byl dobrým znalcem severské, germánské i keltské mytologie a z těchto znalostí při tvorbě svých děl často čerpal. Silmarillion pojednává hlavně o zhotovení silmarilů (tří elfských klenotů, které daly knize název) Fëanorem, o jejich krádeži z blažené říše Valinoru zlomocným Morgothem a o válkách, během nichž se je pak elfové snaží vydobýt zpět.

Není divu, že kniha u nakladatelů napoprvé neprorazila a byla odmítnuta jako komerčně nevhodná. O dokončení Silmarillionu se Tolkien snažil celý život, ale neúspěšně. Měl příliš mnoho verzí jednotlivých příběhů a nevěděl, které z nich vybrat. Zároveň se právem obával, že čtenáři očekávají nového Pána prstenů než svazek nesrozumitelných legend. Navíc chtěl, aby si mytologické pozadí Pána prstenů zachovalo punc tajemna a dodalo tak příběhu hloubku.

Po Tolkienově smrti svazek uspořádal a vydal jeho syn Christopher. Nadšení čtenáři Pána prstenů však překvapivě přijali i tento relativně těžko pochopitelný materiál a rozhodli se riskovat a pustit se do tohoto dlouhého a komplikovaného studia. Ještě komplikovanějšího než očekávali, neboť syn Christopher později vydal další výběr z otcovy pozůstalosti pod názvem Nedokončené příběhy Númenoru a Středozemě, které následovala dvanáctisvazková Historie Středozemě.

Hobit

Děj Hobita (a zároveň i Pána prstenů) se odehrává na severozápadě Středozemě, což zeměpisnou šířkou kupodivu odpovídá pobřeží Evropy a severnímu pobřeží Středozemního moře. Příběh Tolkien zasadil do doby mnohem pozdější než legendy Silmarillionu; ty se odehrávají v Prvním věku světa, mnoho tisíc let před začátkem Třetího věku, období Hobita (v současné době prožívá svět zhruba pátý nebo šestý věk) a většiny Pána Prstenů.

Příběh Hobita začíná, když se jednoho dne objeví u kulatých dveří hobita Bilba Pytlíka velký čaroděj, Gandalf Šedý, a s ním třináct trpaslíků: Thorin Pavéza, potomek králů pod Horou, a jeho dvanáct druhů ve vyhnanství. S nimi hobit vyráží - k vlastnímu trvalému údivu, a zprvu velmi neochotně - hledat velké bohatství, trpasličí poklad. Cestou bojují s obřími pavouky, se skřety i vrrky, navštíví Medděda, pána Lesa, vyzrají na hloupé zlobry a vyváznou ze zajetí lesních elfů.

Zpočátku vyděšený hobit v sobě nachází nečekanou odvahu a získává si tak respekt trpaslíků; v jedné temné sluji potkává podivného tvora jménem Glum, kde náhodou narazí na kouzelný prsten, který propůjčuje majiteli neviditelnost. Nakonec dorazí k Osamělé hoře draka Šmaka, který střeží poklad. Drak je zabit lidmi z jezerního města, ale o poklad nemají zájem jenom trpaslíci. V horách mobilizují skřeti a novinka o smrti draka se dostává i k uším Elfího krále v Temném Hvozdu. Schyluje se k závěrečné bitvě, která může dopadnout opravdu jakkoliv.

Je zjevné, že příběh Hobita je fantastický, pohádkový a "dětský". Na rozdíl od Pána prstenů nebo Silmarillionu to totiž kniha pro děti je. Nicméně tato kniha pro děti je napsaná tak mistrně, vtipně a vynalézavě, že se jí pobaví i mnohý dospělý. Přestože byl Hobit vtažen do Tolkienovy mytologie, nepřipustil, aby kniha příliš zvážněla nebo dokonce získala dospělý tón, ale držel se svého původního záměru pobavit vlastní a snad i cizí děti. A to se mu daří.

Autor zde prokázal velký vypravěčský talent a smysl pro příběh. Kouzelný svět, který nám autor předkládá, čtenáře rychle vtáhne, až je mu téměř líto, že se musí vracet do šedé reality. Tolkien tuto knihu výjimečně opatřil vlastními barevnými ilustracemi a také vlastnoručně nakreslenými mapkami, které ještě usnadňují orientaci. Text je proložen mnohými básničkami, i když zde jsou to spíše říkanky než vážná poezie, a to včetně neodolatelného hádankového souboje Bilba a Gluma. Není ani divu, že se kniha záhy po vydání stala bestsellerem a nakladatelství Rayner & Unwin požádalo Tolkiena, aby napsal pokračování.

Pán Prstenů

Nový příběh začíná dost podobně jako první vyprávění o hobitech. Starý, ale stále energický Bilbo Pytlík z Hobitína pořádá oslavu svých sto jedenáctých(anglicky ELEVENTY-nine) narozenin. Po proslovu k hostům si nasadí kouzelný prsten, který získal v Mlžných horách od Gluma, a zmizí. Tajně pak předá kouzelný prsten svému oblíbenému synovci Frodovi a odchází z Kraje. Čaroděj Gandalf Šedý Frodovi vyjeví, že tento prsten je ve skutečnosti Jeden prsten, který kdysi ukoval sám temný pán Sauron.

Tento prsten vládne nad všemi ostatními Prsteny moci a Sauron velmi touží se ho zmocnit - kdyby jej získal, získal by zároveň moc nad celou Středozemí. Frodo je proto nucen utéci spolu s přáteli z rodného Kraje. Přes různá zoufalá nebezpečí, včetně pronásledování černých mordorských jezdců, se dostanou do Roklinky, posledního domáckého domu Elronda Půlelfa.

Tam se koná Velká rada, na níž je rozhodnuto pokusit se o zničení Prstenu. Frodo se stává Tím, kdo nese Prsten. Jsou také vybráni společníci Prstenu, kteří mají Frodovi pomáhat na jeho výpravě, aby se dostal přes armády nepřátel až k Hoře osudu, Orodruině v Mordoru, zemi temného pána Saurona, v jejíchž plamenech, kde byl ukován, se dá prsten zničit. Mezi devět členů Společenstva jsou vybráni zástupci lidí, trpaslíků, elfů i hobitů; vůdcem se stává čaroděj Gandalf Šedý.

Pán prstenů sleduje putování Společenstva Prstenu za svým posláním a po rozdělení Společenstva pak jednotlivé osudy jeho členů až do konečného střetu dobra se zlem.

Příběh obsahuje velké množství epizod a vedlejších linií. Společenstvo procházející obřími temnými dómy trpasličí říše či odpočinek v líbezné, bezčasé a nadzemsky nádherné elfské lesní říši Lothlórien. Tolkien nás nechá nahlédnout do říše pastýřů stromů - entů, v čele s věkovitým lesním vládcem Stromovousem. Navštívíme velkolepá města králů i děsivé temné věže Nepřítele; jsme svědky chrabrých i zoufalých činů a hrdinských bitev.

Tolkien je mistrem popisu - dokáže čtenáře vtáhnout do své kouzelné země, vytvořit tu pravou atmosféru, vystihnout náladu. Je schopen vykreslit před námi fantastické, nadpozemsky krásné i kruté, děsivé scenérie, dokáže věnovat pár desítek stránek jen popisu kouzelného lesa. Nutno ovšem říci, že v některých pasážích přílišná popisnost některé méně odolné poněkud unavuje; na obtíž jsou někdy také dlouhé osvětlující vhledy do minulosti, často shrnující děje z dřívější historie Středozemě, a to především ze Silmarillionu.

Ne všechny pasáže této třídílné ságy jsou stejně povedené.V knize však rovněž není nouze o napínavé momenty, při kterých se tají dech, jako je přechod hobitů přes děsivé Mrtvé močály, ze kterých na ně zírají sinalé tváře nebožtíků, či boj hobita Sama s obří pavoučicí Odulou. Tolkien však nezapomíná poskytnout svým hrdinům včas oddech od nebezpečí a obzvláště v první knize odlehčuje tíživé situace vlídným humorem.

Někteří kritici vyčítají knize také to, že v ní vystupují příliš ploché a schematické postavy. To může být do jisté míry pravda, některé postavy trpaslíků a elfů mohou působit poněkud černobíle, ale do jisté míry i proto, že v knize představují typické představitele své rasy.

Jiné postavy jsou však vylíčeny tak sugestivně, že jejich obraz zůstává po přečtení knihy čtenáři dlouho před očima, i když jednotlivé spletité dějové peripetie už z mysli vymizely. Málokdo zapomene na čaroděje Gandalfa, jehož obraz kolísá od dobráckého rádce a tvůrce ohňostrojů pro hobiťátka až po mocného vůdce a mága, málokdo zapomene na slizkého, odpudivého, lstivého, a přece politováníhodného tvora jménem Glum či na smutného hrdinu Froda, který si odhodlaně "nese svůj kříž".

Nedokončené Příběhy

Mladá Fronta, Praha 1994

Soubor vyprávění, jež pokrývají časové pásmo od prehistorických Starých časů Středozemě, detailně popisovaných v Silmarillionu, až po Válku o prsten, kterou vrcholí Pán prstenů. Kniha nabízí pozdější a podrobnější verze různých příběhů z dřívějších děl; obsahuje i několik pojednání o některých rasách a artefaktech a větší mapu Středozemě. Byla vydaná až po Tolkienově smrti jeho synem Christoperem Tolkienem.

Příběhy Z Čarovné Říše

Mladá Fronta, Praha 1997

Soubor kratších Tolkienových textů (většina vyšla i ve výboru Pohádky). Součástí jsou:

Tulák Rover

Mladá Fronta, Praha 1995

Rozverné pohádkové vyprávění o příhodách psa Rovera, které Tolkien původně vyprávěl svým dětem na pokračování.

Básně

Mladá Fronta, Praha 1995

Ilustrovaný výbor básní a písní z Tolkienova díla.

Dopisy Děda Mráze

Mladá Fronta, Praha 1995

Výbor z pohádkových dopisů, které psal Tolkien svým dětem k vánocům. Stylizuje se tu do Děda Mráze, který dětem vypráví o svém životě na severním pólu, o svých sobech, o elfích skřítcích apod. Bylo vydaná až po Tolkienově smrti jeho synem Christoperem Tolkienem.

Ještě Nevydané

v ČR

The History Of Middle - Earth

I.-XII.

Obsáhlý výbor z Tolkienovy pozůstalosti, zabývající se nejrůznějšími aspekty jeho mytologického světa.

Sir Gawaine And The Green Knight

Sir Orfeo, Pearl
The Monsters and the Critics and Other Essays

Výsledky Tolkienovy vědecké práce na univerzitě v Oxfordu, zabývající se staroanglickými a středoanglickými básnickými skladbami (v případě druhého spisu eposem Beowulf)

The Letters Of J.R.R. Tolkien

Rozsáhlá korespondence J.R.R.T., která umožňuje čtenáři fascinující vhled do autorovy mysli; můžeme zde sledovat jeho zážitky, myšlenky postoje a názory a pozorovat postupný vznik jeho díla.

Mr. Bliss

Kniha napsaná pro děti vypráví o nekonvenční cestě pana Blisse, který vyráží ve svém zbrusu novém autě, doprovázen několika přáteli, medvědy, psy a jedním oslem. Ilustrováno Tolkienem.


Další odkazy

Jeden pro Temného pána, jenž dlí na trůně...

Odkazy

Historické
Fantasy
Ostatní
Osobní
Kampaně

Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže...