Tři prsteny pro krále elfů pod nebem...

Gandalf

Mithrandir, Šedý poutník, Bílý jezdec, Olórin, Tharkűn, Incánus

Jedna z nejznámějších literárních postav vůbec. Mocný čaroděj z knih J.R.R. Tolkiena. Jeho jméno zůstane navždy zapsáno v srdcích desítek miliónů čtenářů na celém světě. Jeho přístup k životu, myšlenky a filozofie ovlivnily obrovské masy lidí.

Kdo byl "Gandalf"? Říká se, že v pozdějších dnech (kdy v Království opět povstal stín zla), mnozí z tehdejších "Věrných" věřili, že "Gandalf" byl posledním zjevením samotného Manwëho, nežli se nadobro stáhl na strážní věž Taniquetil. (To, že Gandalf říkal, že jeho jméno "na Západě" bylo Olórin, bylo podle této domněnky inkognito, pouhé přízvisko). Tato domněnka však byla nejspíše mylná - Manwë nesestoupí z Hory až do Dagor Dagorathu a příchodu Konce, kdy se vrátí Melkor. K svržení Morgotha vyslal svého herolda Eönwëho. Nevyslal by tedy k porážce Saurona nějakého menšího (ale mocného) ducha z andělského lidu, někoho stejně starého a v době jejich počátků bezpochyby rovného Sauronovi, ale ne většího ? Jeho Gandalf Šedýjméno bylo Olórin. Avšak o Olórinovi se nikdy nedozvíme více, než zjevil v Gandalfovi, jen to, že Olórin je jméno ve Vznešené elfštině, a proto mu je museli dát ve Valinoru Eldar, nebo je to "překlad", který by jim měl dávat smysl. Olor je slovo často překládané "sen", ale netýká se (většiny) lidských "snů", rozhodně ne snů ve spánku. Pro Eldar zahrnovalo živý obsah jejich paměti, či spíše jejich obraznosti: týkalo se vlastně jasného vidění (v mysli) věcí, jež nebyly hmotně přítomny tam, kde bylo tělo. Tento rozbor jeho jména je zjevně třeba spojit s pasáží ve Valaquentě, kde se říká, že Olórin ve Valinoru sídlil v Lórienu a třebaže miloval elfy, chodil mezi nimi neviděn nebo v podobě jednoho z nich a oni nevěděli, odkud přicházejí krásná vidění a popudy, které jim vkládal do srdce. Datum Gandalfova příchodu je nejisté. Přišel přes Moře, zřejmě zhruba tou dobou, kdy byly pozorovány první známky nového povstávání "Stínu": opětovně se objevili a šířili zlí tvorové. Během druhého tisíciletí Třetího věku se však o něm letopisy a záznamy zmiňují jen vzácně. Pravděpodobně dlouho putoval (v různých přestrojeních) a nezabýval se činy ani událostmi, ale zkoumal srdce elfů a lidí, u nichž se dalo očekávat, že se i nadále budou stavět proti Sauronovi.

Zachoval se jeho výrok (nebo jedna jeho verze, a rozhodně ne plně pochopená), že jeho jméno v mládí na Západě bylo Olórin, ale že u elfů se jmenoval Mithrandir (Šedý poutník), u trpaslíků Tharkun (prý "Muž s holí"), na Jihu Incánus a na Severu Gandalf, ale "na Východ nechodím". "Západ" zde jasně znamená Daleký západ za Mořem, ne součást Středozemě. "Sever" se musí týkat severozápadních končin Středozemě, kde většina obyvatel nebo mluvících národů byla a zůstala nezkažená Morgothem či Sauronem. Hranice této končiny byly přirozeně neurčité; její východní hranicí byla zhruba řeka Carnen až k soutoku s Celduinou, odtud k Núrnenu a odtamtud na jih k bývalým hranicím jižního Gondoru. Není zcela jasné, co se myslí slovem "Jih", protože není pravděpodobné, že by Gandalf působil v Haradu nebo snad v Dálném Haradu. A pakliže tudy putoval, nemohlo to být dostatečně dlouho na to, aby si mezi zdejšími obyvateli vysloužil nějaké jméno. Je tedy pravděpodobné, že slovem "Jih" se míní Gondor (v nejširším smyslu země pod svrchovanou vládou Gondoru na vrcholu moci). Jak ale víme, v Gondoru v čase Války o Prsten ho nazývali vždy Mithrandir, což je slovo sindarského původu, tedy v jazyku, který vzdělaní muži Gondoru velmi dobře znali a používali. (JRRT nakonec dospěl k domněnce, že Incánus je jméno původem quenijské, neboť tato řeč byla jakousi "latinou" na Númenoru. Protože gondorští vládci byli přímými potomky dávných númenorejců, v ranných dobách ji používali, zejména při zaznamenávání historických údajů, tak, jak tomu byli zvyklí ve své staré vlasti). Gandalf je jméno, které mu dali na Severu a v západštině znamená "Elf s holí", neboť byl znám svým velkým přátelstvím s elfy a pro jeho moudrost a nestárnoucí vzhled si ho často pletli s elfem.

Jeho přátelství s elfy, zejména pak s mocnými Eldar ve Středozemi (Elrond, Círdan, Galadriel), bylo skutečně veliké a nepředstírané, protože tito v něm hned vytušili ducha mocného a nezlomného, naději na konečné vítězství nad Sauronem. Tuto naději projevil hned při prvním setkání Círdan, Pán Šedých přístavů, který Gandalfovi předal Rudý prsten Naryu. Gandalf byl také častým hostem Elronda v Imladris, kde studoval staré knihy a svitky jež tam byly uloženy. Dlouhou dobu se tam také scházela Bílá rada sjednocující plány a akce namířené proti Sauronovi. Jejími členy byli výše zmiňovaní Eldar, Strážci prstenů a tři Istari jmenovitě Saruman (jako Hlava rady), Gandalf a Radagast. Pozdější Sarumanova závist a zloba způsobily, že se Rada stala ve svých rozhodnutích nejednotná, až nakonec přestala úplně existovat.

Gandalf se nepřátelil pouze s elfy, ale považoval si všechny národy, které stáli proti Zlu. Často navštěvoval Gondor, i když ho tam nevídali rádi. Jejich pýcha totiž rostla tak, jak rostla jejich moc a důležitost, a proto neradi příjímali rady cizích "přivandrovalců". Proto tam nechodil více než bylo nezbytné a své návštěvy omezoval na rozmluvy s těmi, které ještě nepřemohla vlastní pýcha a na důkladné pátrání v tamních archivech historických záznamů. Věnoval se studiu historie obou království i když větší důležitost přikládal Severnímu království a jeho obyvatelům, což se později ukázalo jako správná volba. Dozvěděl se zde také mnoho o Palantírech neboli Vidoucích kamenech a o jejich schopnostech a možnostech, zejména pak důležité byli informace o osudech Isildura a jeho Prstenu.

Zvláštní postavení v jeho mysli zaujímal Eriador s jeho obyvateli, konkrétně pak Kraj a tamní půlčíci, pro které měl zvláštní "slabost". Není známo, zda od začátku věděl o jejich důležitosti v nastávajících časech, nebo zda se tato myšlenka v jeho mysli rodila průběžně. Každopádně tuto zemi navštěvoval nejčastěji, jak mu to jeho záležitosti dovolily a našel si zvláštní zálibu v některých krajových zvyklostech.

Jeho oblibu v dýmkovém koření od začátku kritizoval Saruman, v jehož nitru se rodila závist a zášť vůči Gandalfovi, ale po čase ho začal sám napodobovat. Gandalf začal též organizovat potomky severních Dúnadanů, kteří nyní žili v divočině jako Hraničáři, a připravovat půdu pro dědice dávné sjednocené říše.Gandalf Bílý Tyto Hraničáře využil pro ochranu hranic Kraje, tak aby tam nepronikl žádný z Nepřítelových špehů, neboť Sauron zřejmě neměl ponětí o malém nárůdku půlčíků, který byl pro něj v jeho plánech zanedbatelný, nebo alespoň nevěděl, kde leží jejich zem.

Stalo se, že jakmile odhalil, co má nasvědomí pád Stínu na Temný hvozd - že Nekromant v Dol-Gulduru je vlastně sám Sauron, který opět nabývá své podoby a shromažďuje k sobě své služebníky nazguly - jistý trpaslík z Durinova rodu jménem Thorin Pavéza vznesl nárok na ztracené království svých předků pod horou Erebor a požádal Gandalfa o radu. Erebor neboli Osamělou horu uchvátil před lety ohnivý drak Šmak, který vypudil trpaslíky z jejich království a zabral jejich poklad. Tento Thorinův nárok skvěle zapadl do Gandalfových plánů, neboť o Šmakově odstranění již dlouho uvažoval. Drak z Osamělé hory totiž představoval nebezpečí, které nabylo možno přehlédnout, nehledě na to, že by ho mohl Sauron použít se strašlivým účinkem. Proto podpořil Thorinovu výpravu a doporučil mu, aby s sebou vzal i jednoho neznámého hobita jménem Bilbo. Tento tah se stal zlomovým v celém následujícím vývoji a rozhodující v blížící se Válce o Prsten.Výprava i přes mnohé překážky nakonec dopadla úspěšně - drak byl zabit, spolu s ním i velké skřetí vojsko z Mlžných hor a navíc Bilbo kdesi našel jeden malý zlatý prstýnek, na kterém by nic nebylo, kdyby neumožňoval svému majiteli po nasazení zmizet a náramně se nepodobal popisu z Isildurova svitku.

Zprvu Gandalf tomuto nálezu nepřikládal nijakou větší důležitost, ale postupem času začal mít pochybnosti o tom, zda by to přeci jen nemohl být Vládnoucí Prsten (vzhledem k místu nálezu, podobnosti s popisem na svitku, atd.). Když se Bilbo, nyní v úctyhodném věku, rozhodl opustit Dno Pytle a vydat se "dožít" do Roklinky, přesvědčil jej Gandalf, aby svůj prsten daroval synovci Frodovi. Bilbo se sice zdráhal (resp. Prsten už na něj začal mít vliv), ale nakonec jej tajně Frodovi předal. V tom čase se podařilo Aragornovi chytit Gluma, který mezitím vylezl ze svého temného úkrytu a slídil po ukradeném "dárešku". Předtím však byl polapen na hranicích Mordoru a vyslýchán samotným Sauronem v Barad-dur. Neřekl sice, kde leží Kraj ani kdo přesně prsten vlastní, neboť to sám dobře nevěděl, přesto však nyní Sauron věděl, že se Prsten našel a hodlal jej urychleně najít. Při jedné návštěvě v Dně Pytle se Gandalf, vhozením prstenu do ohně, přesvědčil o jeho pravé "totožnosti" a nařídil Frodovi, aby urychleně odjel z Hobitína a za žádných okolností prsten nepoužíval, neboť Sauron vyslal Prstenové přízraky z úkolem najít Kraj a "žloděje Pytlíka". Jako jediná možná varianta, jak ochránit Prsten i Froda do doby než se rozhodne o dalším postupu, bylo dopravit jej do relativního bezpečí Imladris. To se nakonec s jistou dávkou štěstí podařilo a v Imladris bylo na Elrondově Radě učiněno rozhodnutí o definitivním zničení Prstenu, jako jediném způsobu, jak porazit Saurona. To se mělo uskutečnit tím, že bude dopraven k Hoře Osudu v samotném Mordoru, kde byl dávno samotným Sauronem ukován, a vhozen do Pukliny Osudu kde zanikne, a s ním zanikne i moc Toho, jenž jej stvořil.

Tak vzniklo Společenstvo Prstenu, které se zanedlouho vydalo na svou možná poslední pouť. Členové, tohoto společenstva, kteří si říkali Devět pěších Gandalf Bílý v Gondorubyli: Frodo Pytlík jako Ten, kdo nese Prsten; jeho věrný sluha Samvěd Křepelka; dva jejich nerozluční přátelé Smělmír Brandorád a Peregrin Bral; za elfy Legolas, syn krále lesních elfů v Temném hvozdu; Gimli z Durinova rodu za trpaslíky; Boromir z Minas Tirith s Aragornem jako právoplatným dědicem království Arnoru a Gondoru za lidi; a jako poslední Gandalf. Gandalf však nedoprovázel toto Společenstvo dlouho, neboť při přechodu Morie padl v souboji s Balrogem. Byl však poslán zpět ze smrti a vrátil se oděn bílým plamenem právě včas, aby uzdravil rohanského krále Théodena a přiměl Rohiry k boji proti Sarumanovi. Ten byl nakonec poražen díky chrabrosti rohanských Jezdců a díky příchodu Entů a Huornů do Železného pasu. Když byl Saruman poražen a jeho moc byla zlomena, obrátila se Gandalfova pozornost na Minas Tirith, která teď jediná stála proti ohromné síle Mordoru (v této chvíli už v pohybu).

Další události týkající se Války o Prsten líčí Červená kniha Západní marky a pro nás je důležité pouze to, že Gandalf měl v této válce zásluhy jako organizátor a velitel, když právoplatné velení selhalo nebo z různých důvodů nebylo k dispozici. Byl to právě on, kdo byl hnací silou těch, kteří válčili proti Zlu a Rudý Prsten Narya mu v tom dával sílu. Nakonec se po strastiplné cestě Frodovi podařilo zničit Vládnoucí prsten vhozením do Pukliny Osudu a Sauron i jeho říše byli definitivně jednou provždy zničeni.

Tak skončila Válka o Prsten a s ní skončil i Třetí věk, věk Istari. Pět jich přišlo do Středozemě čelit Zlu a utkat se s ním, ale pouze jeden splnil úkol, který mu byl určen. Byl to právě Gandalf, Šedý poutník, který přišel jako poslední a zdál se jako nejmenší. Pouze nejmoudřejší Eldar v něm od počátku spatřovali toho nejušlechtilejšího a nejvyššího. Nesnažil se věcmi hýbat silou ani zjevovat svoji moc, nezřídil si stálé sídlo, ale stále putoval kraji a nosil naději těm, kteří se jí již vzdávali. Odešel stejně nepozorovaně jako přišel a s ním odešli i Strážci zbylých dvou Prstenů spolu s těmi, kteří nesli Jeden Prsten. Odplul na daleký Západ odkud přišel, na Západ, který byl odňat z Kruhů Světa a pouze elfové vědí, jak tam najít cestu.

"Spousta těch, co žijí, zaslouží smrt. A někdo umírá, a zasluhuje život. Můžeš mu ho dát? Potom nevynášej příliš horlivě rozsudky smrti. Protože ani ti nejmoudřejší nedohlédnou do všech konců."


Jeden pro Temného pána, jenž dlí na trůně...

Odkazy

Historické
Fantasy
Ostatní
Osobní
Kampaně

Jeden prsten vládne všem, Jeden jim všem káže...